999278 Profi – katalog trav a travních smesí

61 Trávník Směsi na pastviny, do biotopů a na divoká pole Květinové směsi Hnojiva Servis Mechy Nejčastější nežádoucí skupinou rostlin v okrasném nebo užitkovém trávníku jsou mechy. V trávníku se většinou objeví, když tráva roste velmi pomalu, nebo je půda velmi vlhká a nejčastěji ve stínu budov, stromů a keřů. Velmi často se tvoří mechy v důsledku špatné údržby trávníků, jako např. při velmi nízkém kosení, nebo při nedostatku přísunu živin. I proti mechu existují che- mické přípravky. Tyto obsahují síran železnatý. Po ošetření mech zhnědne až zčerná a pak může být odstraněn. Zabránění novému zaplevelení mechem: Aby se zabránilo novému nárůstu mechu, sekejte trávník jednou za týden ne níže než 4-5 cm (na zastíněných plochách ne níže než 5-6cm) ahnojte nejméně 3krát ročně. Když selže mechanické odstraňování mechu, poslední možností je chemické ošetření. Existuje několik přípustných preparátů, popř. kombinací, které se dají použít na travní plochy. Důležité: Dodržujte předpisy jednotlivých zemí. Nabídka povolených přípravků se neustále obměňuje. Informujte se proto na příslušném úřadě. Plevele Na určitých travních plochách, jako jsou okrasné trávníky, sportovní trávníky a trávník pro golfová hřiště, jsou byliny nežádoucí. V okrasném trávníku ovlivňují vzhled a na sportovních plochách, jako je golfové nebo hokejové hřiště, mohou vadit při hře. Tyto rostlinné druhy se považují v trávníku za plevele. Většinou odolávají zásahům při údržbě trávníku. Boj proti plevelům v trávníku je možný počínaje preventivní péčí, přes mechanickou údržbu až po chemický zásah. Preventivně se snažíme, aby v trávníku nevznikaly mezery, které umožní plevelům snadné vniknutí do půdy. Ke vzniku mezer dochází při příliš nízkém kosení, které narušuje drn, vypálením míst hnojivem nebo postřikem, poškozením trávníku škůdci nebo chorobami. Při nových výsevech se nepoužívají postřiky k potlačení růstu, nebo se chemicky neupravuje půda, proto vyklíčí i plevele. Jednoleté druhy nezpůsobí při normálních podmínkách žádné velké potíže, protože tyto po opakovaném kosení vymizí. Plstnatění trávníku Příčinou nezdravého vzhledu travních ploch, (většinou světle zelené barvy), jejichž růst stagnuje i přes hnojení a zavlažování, bývá spolu s častým obsahem nežádoucích bylin jako mělce zakořeněné lipnice roční, zplstnatění. Plsť je obvykle tmavě hnědá, ostře oddělená vrstva z neodbourané organické hmoty na povrchu půdy. Je složena z živých a mrtvých kořenů, oddenků a zbytků posečené hmoty, jako listy a zbytky stonků. Trávníky s plstnatou hmotou na povrchu jsou více náchylné k napadení houbovými chorobami. Často je trávník velmi hustý, ale když je mokrý, tak je měkký a houbovitý. Kořeny neprorůstají do půdy, ale rozšiřují se vrstvou plsti. Tím nedochází ke skutečnému spojení trávníku a nosné vrstvy. Plstnaté vrstvy vznikají zej- ména na písčité, kyselé půdě se sníženou biolotickou aktivitou. Snižují do značné míry propustnost vody a živin do hlubších zón a tím snižují i odolnost trávníku vůči zátěži. Některé rostlinné druhy, jako jsou kostřavy červené, kostřavy ovčí a lipnice luční, jsou zvláště náchylné k silnému plstnatění, zatímco jílek a bojínek málokdy zplstnatí. Trsnaté trávy – lipnice obecná a jará- zau- jímají ústřední postavení. Zplstnatění je dále podpo- rováno nadměrným hnojením dusíkem a to zejména fyziologicky kyselými hnojivy, jako je síran amonný. Aby se zabánilo vzniku plstnatých usazenin, musí se omezit všechna opatření omezující biologickou aktivitu v půdě. Jinak jsou opakované postřiky proti houbovým chorobám s fungicidy důvodem rychle rostoucí vrstvy plsti, V nepříznivých oblastech se může vytvořit za rok až 1 cm silná vrstva plsti. Množství až do 0,5 cm nemusí být znepokojující. Na zátěžových plochálch, jako jsou například sportoviště, je dokonce žádoucí, protože snižuje opotřebení a chrání povrch trávníku. Naopak, 1 až 2 cm silné vrstvy plsti zadrží až 20 litrů vody na m² travní plochy, která se v létě neefektivně vypaří. Po shrnutí jsou tyto možnosti zabránění plstnatění trávníku: 1. Snažit se o hodnotu pH půdy min. na 5,5 – 6,0 2. Vysévat druhy, které nejsou tak náchylné k plstnatění 3. Nepřehnojit dusíkatými hnojivy 4. Nepoužívat zbytečné chemické postřiky 5. Při zavlažování – žádné časté zálivky malým množstvím vody, ale raději méně časté, o to vydatnější zálivky 6. Využít všechna opatření k podpoře biologické akti- vity půdy. ÚDRŽBA

RkJQdWJsaXNoZXIy NTUzMjU=